Z nevyužité země zelená oáza: Majitel si počkal, dokud zahrada vyroste, až potom přišel na řadu dům

Bohatí investoři obvykle nemají k přírodě nejlepší přístup. Je mnoho příkladů, kdy přírodní prostředí přeměnily na betonovou džungli nebo megalomanské rodinné sídlo. Degradace zelených ploch na úkor přání majitelů velkých pozemků nejednou zasáhne široké přírodní prostředí. Případ polského projektu „Ze zahrady dům“ má však naštěstí opačný příběh. I když je plocha domu obrovská, stavba se naplno přizpůsobuje již existující zahradě.

„Projekt Ze zahrady dům byl pro nás nevšedním zážitkem. Majitel měl hotový projekt zahrady, v pokročilých fázích realizace. Chyběl pouze dům. Něco, co se zpočátku zdálo jako směšný zvrat v zažitých chodu věcí, se po vysvětlení pro nás stalo zcela logickým. Investor si chtěl po dokončení stavby a nastěhování se vychutnat zahradu v plném rozsahu.

Přečtěte si také
Čtyřpodlažní vila při Slavíně Novostavba jako odkaz na funkcionalismus
Rostliny totiž potřebují k dosažení cílové velikosti mnohem více času, než je potřeba na stavbu i tak velkého domu. Můžete sice zasadit velké stromy, je to však nákladné a nešetrné k životnímu prostředí, „zdůrazňuje Robert Konieczny.

Hranatá vila s přírodní zahradou
Majitel pozemku je velký milovník přírody. Okolí domu je toho důkazem. Zdroj: Jakub Certowicz

Z nevyužité země zelená oáza s jezírkem

Majitel pozemku je velký milovník přírody. V první řadě se rozhodl upravit nevyužitou krajinu na krásnou zelenou oázu s jezerem a cestou k místu, kde se měl dům nacházet. Ten měl zároveň sloužit jako galerie umění. Architektů už po prvních debatách inspirovalo myšlení a způsob uvažování klienta. Výsledek hovoří sám za sebe.

Vnitřní atrium s přírodním jezírkem a zahradou
Zatímco přízemí tvoří nepravidelný trojlístek s různě zaoblenými částmi, první podlaží má půdorys ve tvaru čtverce s atriem uprostřed. Zdroj: Jakub Certowicz

Dům využívá křivky, které najdete již v samotné zahradě, navazuje na ně, a tak jemně ladí s okolím. Tento dojem dotváří šedý beton na fasádách. Odkazuje na barvu existující kamenné cesty – výchozího bodu projektu. Zaoblená forma stavby zároveň jasně odděluje příjezdovou cestu od zbytku zahrady a poskytuje domácím intimitu a ticho.

Přečtěte si také
Rekonstrukce statku odhalila původní místnosti a zbavila jejich nánosů nekonečných úprav
Přizpůsobili se přírodě

Společensky řešené přízemí překvapuje svěží bílou podlahou, která zrcadlí bílý strop. Ani v interiéru nechybí oblé křivky, najdete je prakticky na každém kroku. Zahrada obklopující dům téměř ze všech stran přechází do interiéru přes velké prosklení a polo-atrium na úrovni přízemí. Architekti se snažili do vzrostlé přírody zasáhnout jen minimálně, zacházeli s ní jako s přírodním živlům, který nelze změnit, ale kterému se musí přizpůsobit.

Prosklené velké atrium ve vile
Oblé křivky najdete prakticky na každém kroku. Zdroj: Jakub Certowicz

Nejen domů, ale i galerie

Zatímco přízemí tvoří nepravidelný trojlístek s různě zaoblenými částmi, první podlaží má půdorys ve tvaru čtverce s atriem uprostřed. Nacházejí se zde především soukromé místnosti, ložnice, koupelny. Na obou podlažích však najdete také velké prostory určené výhradně na výstavu umění. Majitel tak může ve vlastním domě bez problémů organizovat vernisáže pro velký počet lidí. Nejdůležitější funkce domu jsou umístěny v těsné blízkosti. Součástí domu je i bazén s výhledem na atrium.

Hranatá vila s přírodní zahradou
Celé sídlo využívá alternativní zdroje energie. Zdroj: Jakub Certowicz

Ochrana umění před sluncem a alternativní zdroje

Velké okenice na jižní a západní straně jsou ukončeny stejnou omítkou jako stěny. Esteticky uzavírají budovu do jednotného celku, ale mají i další funkci – chrání cenné sbírky umění před škodlivým slunečním zářením. Celé sídlo využívá alternativní zdroje energie.