Vzít si den dovolené je pro více než polovinu pracujících problém

Z téměř 2,2 milionu pracujících na trvalý pracovní poměr si až 80% lidí nemůže při nástupu nebo během pracovního poměru rozhodovat o rozvržení pracovní doby. Z téměř 400.000 podnikatelů-živnostníků tuto možnost nemá o něco více než pětina z nich. Velká část zaměstnanců pracuje pod časovým tlakem a téměř 35% Slováků si v roce 2020 navíc nemohlo dovolit zaplatit jednou ročně týdenní dovolenou mimo domu, upozornila ekonomická analytička FinGO.sk Lenka Buchláková.

Třetina Slovenské zaměstnanců pracuje pod časovým tlakem. Podle analytičky jde zejména o muže, kteří pracují v průmyslových podnicích na vyšších pracovních pozicích. „Loňský průzkum mezi slovenskými zaměstnanci ukázal, že není velký rozdíl v tom, zda jste zaměstnanec na trvalý pracovní poměr ve firmě, samostatně výdělečná osoba či podnikatel, pokud se díváme na míru stresu, jejíž v práci čelíte,“ uvedla Buchláková.

Každá z forem zaměstnání má své výhody i nevýhody. Zaměstnanci mezi největšími negativy v případě trvalého pracovního poměru uvádějí nízkou míru svobody v rozhodování o pracovní době, čerpání dovolené nebo nemožnost upravit si pracovní dobu z důvodu neočekávaných událostí. Nedostatek prostředků na zaplacení týdenní dovolené mimo domov pociťovalo v roce 2020 téměř 1,9 milionu lidí. Zároveň 26% Slováků nebo 1,4 milionu lidí nebylo schopno čelit neočekávaným finančním výdajům ve výši zhruba 370 eur a zaplatit je z vlastních zdrojů.

Počet průměrně odpracovaných hodin se však na Slovensku v závěru minulého roku výrazně snížil. Podle Evropského statistického úřadu (Eurostat) odpracovali Slováci 40,9 hodiny týdně a počet odpracovaných hodin ve 4. čtvrtletí 2020 v rámci 27 zemí Unie mezičtvrtletně klesl druhým nejvýraznějším tempem po Itálii. „Počet odpracovaných hodin v Itálii se snížil o 10,4% a na Slovensku o 9,5%. Souvisí to s pandemií koronavirus a omezením provozů, obchodů či restaurací, „poznamenala Buchláková.

Podle sektorů tráví v práci mnohem více času než v jiných odvětvích zaměstnanci v zemědělství, ubytovacích a stravovacích službách. Například pracovníci na družstvech pracují v průměru více než 46 hodin týdně. Nadprůměrně dlouhý pracovní týden vykazuje i stavebnictví, těžba, doprava a skladování, zda profesionální a odborné činnosti, a to přes 42 hodin týdně. Během pandemie nového koronavirus vzrostl počet hodin strávených v práci ve zdravotnictví a sociálních služeb, a to na více než 47 hodin týdně.

Naopak nejméně času v práci v průměru během týdne tráví zaměstnanci v oblasti vzdělávání, veřejné správy, energetiky či ve zpracovatelském průmyslu, a to v průměru do 40 hodin týdně.

Jednou z možností redukce pracovního stresu, o kterých se v poslední době vedou polemiky, je i zkrácení pracovního týdne, které již vyzkoušelo více firem v Evropě. „Mnohé hlásali více pozitiv než negativ. Některým se ale zvyšovaly náklady a produktivita nebyla vyšší, než se očekávalo, „upozornila analytička. Například ve Francii mají od roku 2002 zaveden 35-hodinový pracovní týden. Firmám však vzrostly mzdové náklady, z důvodu vyšší potřebě přesčasů pro zaměstnance. „Produktivita se výrazně nezvýšila,“ dodala Buchláková.